Prečítajte si, čo na vzdelávacie metódu Študijného centra BASIC hovoria odborníci.
Autor: Bertil Person, ThD, FRSA
Je vysloužilým ředitelem. Přehled jeho zásluh se rozpíná do několika oblastí. Kromě toho, že byl ředitelem přibližně 30 let, byl také pedagogem dyslexie, vyslancem za mír při UNESCO (International Association of Educators for World Peace [Mezinárodní sdružení pedagogů za světový mír]; University for Peace [Univerzita pro mír]) a ECOSOC (Universal Peace Federation [Světová federace míru]), hymnologem, historikem církví a myšlenek, představujícím Skandinávii jazyk Ježíše (aramejský); konzultantem Skándinávie pro Církve blízkého východu, autorem knih o náboženství, vysvěceným knězem anglikánského společenství, expertem na náboženství švédské vlády a ve švédských i zahraničních organizacích; doktorem teologie.
Od 80. let používal studijní technologii založenou na dílech L. Rona Hubbarda, kromě jiného při uskutečňování průlomových pedagogických projektů. Za svá úspěšná humanitární, pedagogická a nábožensko-historická díla a za svá díla, která psal jako vědecký autor, byl oceněn množstvím čestných doktorátů a vyznamenání. Jedním z nich je Top 100 Educators [Top 100 vzdělavatelů] 2005 –2008] udělené Cambridge Biographical Centre v Anglii. Základní obsah této knihy je založen na 40 letech výzkumu ve Švédsku a v zahraničí.
Předmluvu k této knize napsal Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc, který zastává funkci prorektora pro vzdělávání a záležitosti studentů na Univerzitě Pardubice.
„Osobně velmi vítám studium obsáhlého díla L. Rona Hubbarda, protože nejen jeho pedagogicky orientované práce poskytují velmi podobné myšlenky a návody pro praktické zlepšování člověka v jakémkoli věku a postavení s tím, že nenásilnou formou, úplně s respektem k přirozenému individuálnímu stavu každého jednotlivce, poskytují přirozený sled kroků, který uznává každý pedocentrický či jinak humánně myslící člověk. Díky nadšení a usilovnosti skupiny lidí je možné od roku 2002 v Čechách a 2004 na Slovensku využívat studijní technologii ve Studijních centrech BASIC, která je prověřena dlouholetými zkušenostmi v mnohých zemích (USA, Dánsko, Německo, Norsko, Austrálie)“.
Jako historik školství a pedagogického myšlení a zároveň srovnávací pedagog, sledující vývoj různých myšlenkových pedagogických proudů ve světě, jsem se již od 80. let 20. století věnoval působení tzv. alternativních pedagogických koncepcí a jejich smyslu pro tzv. většinové školství. Pomáhal jsem po roce 1990 vytvářet prostor pro uplatnění v té době ve světě již velmi rozšířených a pedagogicky individuálně velmi prospěšných koncepcí, jakými jsou např. waldorfská, Montessori, jenská či daltonská pedagogika.
V té době jsme se také seznámil s metodou tzv. aplikované scholastiky, spočívající na ryze personalistickém pedagogickém přístupu, kdy osobnostní dispozice člověka jsou určující pro jeho výkon, nikoliv předepsané obsahy naplňované v určitém čase. Lze polemizovat s termínem „aplikovaná scholastika“ a to se zřetelem na jeho konotace k evropskému prostředí, ale jen obtížně lze pedagogicky a psychologicky zpochybňovat úspěšnost aplikované metody ve více jak 600 zařízení ve světě.
Karel Rýdl: „Jen obtížně lze pedagogicky a psychologicky zpochybňovat úspěšnost aplikované metody ve více jak 600 zařízení ve světě.“
Proto odmítám různé spekulace o propojení této metody pro odbourávání nechuti k učení a čtení zejména, s ideologií scientologického hnutí jen proto, že obě jsou propojeny jménem L. R. Hubbarda, vnímám je jako zastírací. Je to stejně nefunkční jako propojovat zralé pedagogické názory Komenského se sektářským působením protestantských církví, např. českých bratří, či hledat v pedagogické náplni waldorfských škol skrytou indoktrinaci dětí Steinerovou antroposofií.
Podobně byly v minulosti napadány různé další pedagogické postupy, uplatňující se vždy tam, kde tradiční masový a osobnost nerespektující didaktický model selhával. Tyto „nové“ postupy pomáhaly „vracet“ dětem smysl učení a víru ve vlastní schopnosti. Kdo dnes ještě zpochybní metodu Montessori pomocí Darwinova učení jen proto, že respektuje biologické danosti jedince?
Z těchto alternativních pedagogických koncepcí čerpají dnes se šířící metody, známé jako „tvořivá škola“, „Začít spolu“ nebo „Čtením a psaním ke kritickému myšlení“. Protože velmi silně pomáhají jednotlivcům a jsou nepoužitelné „stádně“ jako univerzální metoda pro všechny ve stejném čase, nastavují zrcadlo většinovým a zažitým metodám. Dosavadní vývoj společnosti a pedagogického myšlení svědčí ve prospěch respektování zájmů jednotlivce a nikoliv masy.
Na základě mých osobních zkušeností s metodou center BASIC u nás a podobných v zahraničí mohu prohlásit, že jsem se nikde nesetkal s otevřenou či skrytou indoktrinací scientologickým myšlením.
Studijní technologie využívaná ve studijních centrech Basic po celé České republice, kterou bude používat Základní škola a mateřská škola BASIC, připravuje děti na to, aby se v budoucnu aktivně zajímaly o učení, uměly se samy efektivně učit, učení je bavilo a nebylo pro ně spojeno s nadměrným stresem. Studijní technologie založená americkým humanistou L. Ronem Hubbardem představuje optimistickou výchovnou pozici.
Důraz je kladen na úctu k dítěti, respekt a důvěru, orientaci na jeho vnitřní aktivitu a tvořivé síly, vlastní prožitky a zkušenosti. Ve studijních centrech BASIC jsou žáci vedeni k tomu, aby si samostatně stanovovali vlastní cíle a vytvářeli si svůj individuální vzdělávací program. Při stanovování vlastních studijních cílů vycházejí žáci ze svých aktuálních potřeb a problémů, přičemž se učitel snaží také vypozorovat příčiny, které tyto problémy vyvolaly.
Jana Kargerová: „Ve studijních centrech BASIC jsou žáci vedeni k tomu, aby si samostatně stanovovali vlastní cíle a vytvářeli si svůj individuální vzdělávací program.“
Žáci nesou odpovědnost za směřování svého vlastního vývoje a za následky své volby. Na tomto místě je třeba upozornit, že dovednost plánovat a řídit vlastní práci je velmi důležitá, ale vyžaduje, aby se jí žák učil postupně. Proto se ve studijních centrech BASIC postupuje cestou dílčích kroků a žáci si postupně formulují velmi konkrétní a krátkodobé cíle (např. zvládnout vyjmenovaná slova, přečíst určitou knihu, pochopit shodu podmětu s přísudkem, atd.). V angličtině existuje termín „scaffolding“ neboli budování lešení, opory pro učení žáka (Wood, Bruner, Ross, 1976).
Myslí se jím takový průběh učení, který umožňuje žákovi dosáhnout cíle, na nějž by bez pomoci druhého neměl dost sil. Oporu může žákovi poskytnout učitel nebo spolužáci. Při důsledné individualizaci poskytuje takovou oporu ve studijních centrech BASIC učitel. Žák si při spolupráci řídí sám míru dopomoci, kterou potřebuje – jednoduše tak, že pracuje tak dlouho, dokud může, a pomoc vyhledá jen pro přesně vymezený krok. Teorie „lešení“ odpovídá výsledkům výzkumu Lva Vygotského (1978), který říkal, že všechny mentální funkce se ve vývoji dítěte objevují poprvé při spolupráci s dospělými.
Při vývoji žáka lze identifikovat zónu nejbližšího vývoje, která se nalézá právě tam, kde žák není schopen konat sám, ale ve spolupráci s učitelem úkol zvládne. Další velkou předností přístupu vycházejícího ze studijní technologie je průběžná reflexe a vyhodnocování procesu učení a v případě potřeby přehodnocení vlastního postupu učení. Při studiu je kladený velký důraz na aktivitu žáka a jeho vnitřní motivaci k učení.
Jana Kargerová: „Při studiu je kladený velký důraz na aktivitu žáka a jeho vnitřní motivaci k učení.“
Při čtení a psaní se žáci učí využívat různé zdroje informací a se získanými informacemi aktivně pracují (formulují hlavní myšlenku, vyjádří vlastními slovy obsah získaných informací i jejich význam, formulují, jaký význam má získaná informace pro běžný život, a propojuje nově získané s předešlými zkušenostmi.)
Mezi silné stránky studijní technologie patří fakt, že se nezaměřuje pouze na zvládnutí konkrétního učebního problému (jako například: zlepšení čtení a pravopisu), ale proces učení považuje za stejně důležitý jako jeho výsledek. Tento přístup je v současné době nadmíru aktuální v probíhající kurikulární reformě, kde se klade velký důraz na systematický výcvik žáků v rozvíjení klíčových kompetencí.
Za jednu z nejdůležitějších schopností je považována kompetence k učení. Studijní technologie napomáhá k rozvoji právě této klíčové kompetence tím, že se žáci učí rozpoznávat nejen své učební bariéry, ale také způsoby učení, které jsou pro ně nejefektivnější – a vědomě je používat.
Prostřednictvím studijní technologie se žáci učí dodržovat psychohygienu učení i přezkoumávat silné i slabé stránky svého učebního procesu, rozpoznávat překážky v učení a diskutovat o nich, přijímat podporu i rady a vytvářet si plán svého dalšího zlepšování. Velkou devizou studijních center Basic je pozitivní klima, které učení provází.
Toto klima je prosyceno upřímností, zájmem, chápajícím nasloucháním a to nejen při práci se žáky, ale také s jejich rodiči. Rodiče jsou považováni za partnery při hledání vhodných strategií při vytváření individuálního programu a mají možnost navštěvovat přednášky, které práci s jejich dětmi osvětlují. Studijní technologie praktikovaná ve studijních centrech BASIC odpovídá požadavkům soudobé kurikulární reformy – zejména požadavku individuálního přístupu a rozvoje a utváření klíčových kompetencí.
Katarína Gondová (riaditeľka)
Kapitulská 12, IV.posch.974 01 Banská Bystrica
0918 602 000
Mgr. Kvetoslava Žitná (riaditeľka)
Fraňa Mojtu 18 (budova Mediahaus, prízemie), 949 01 Nitra
0905 222 644
Andrea Venényová (riaditeľka)
Krajinská cesta 3 (budova Stavomontu), 921 01 Piešťany
0903 746 612
Lucia Karovičová (riaditeľka)
Šafárikova 183/47, Senec 90301
0908 738 644
Bc. Lenka Gawronová (lektorka)
Hasičská č.2 (Meštiansky dom), Trenčín
0911 777 037
Mgr. Monika Závodná (riaditeľka)
Hlavná 6/11 , 917 01 Trnava
0905 763 422
Lenka Balážová (riaditeľka)
V.P. Tótha 17, 960 01, Zvolen, II. poschodie
0918 606 000